Letenky koupeny, ubytování rezervováno, batohy sbaleny, za chvíli vyrážíte na vaši drømmetur (cestu snů)… počkat, jedna věc se ještě do kufru vejde a v Norsku ji využijete téměř v každém ročním období: RUKAVICE! Jenže jaké zvolit: hansker nebo votter?
Hansker
Slovník definuje hansker jako kousek oblečení vyrobený z vlny, kůže, bavlny, gumy nebo jiného materiálu, obvykle s místem pro každý prst zvlášť.[1] Hansker se vám tedy budou hodit, pokud patříte mezi vyznavače klidných nedělních vycházek třeba po nábřeží v Bergenu nebo chcete zaplouvat do obchodů a kaváren na ulici Karl Johans gate v Oslu a potřebujete něco na ochranu během zdolávání vzdálenosti mezi dveřmi jednotlivých lákadel hlavního města. Jedete-li do Norska vydělat přes léto nějaký peníz, přijdou vám nejspíše vhod arbeidshansker (pracovní rukavice), jste-li pozváni na banket u krále, určitě využijete silkehansker (hedvábné rukavice). Nicméně, z čistě praktického hlediska neuděláte chybu, když se budete řídit norským příslovím Det finnes ikke dårlig vær, bare dårlige klær. (Neexistuje špatné počasí, jenom špatné oblečení.) a jedny oblíbené hansker přibalíte, ať jedete v zimě, nebo v létě.
Votter
Když se řekne Norsko, představíte si, jak během vichřice hučící Hardangerviddou (norská náhorní plošina) zdoláváte na lyžích kilometr za kilometrem, abyste co nejdřív dorazili na vymraženou hytte (chata), rozdělali oheň v kamnech a pak se celou noc modlili, aby teplota uvnitř vystoupala nad nulu? Pak pro vás budou votter to pravé! Votter, tedy palčáky, mají klasický tvar do špičky, aby na nich lépe vynikl norský geometrický vzor. Že jsou votter zcela stěžejním prvkem norské kultury, dokazuje i jejich umístění na obal norské gramatiky pro zahraniční studenty – zatímco na třetí vydání se dostaly palčáky červené[2], na čtvrtém vydání je vystřídaly palčáky modré.[3] Poselství všem zájemcům o norský jazyk je tedy zřejmé: chystáte-li se si něco začít s Norskem, sežeňte si okamžitě votter, na barvě nezáleží.
Umíte plést?
Výborně, stáváte se Norem čím dál více. Strikking (pletení neboli štrikování) poslední dobou zažívá v Norsku obrovský boom. Zatímco v roce 2010 pletly jen 3 % obyvatel (vyššího věku), v roce 2016 už na otázku ohledně pletení odpovědělo kladně 43 % žen a 4 % mužů.[4] Není výjimkou, že leckterý norský teenager ve chvíli, kdy nemá přístup k datům nebo wifi, odkládá telefon, vytahuje jehlice a přidává čtyři řady hladce a obrace k rodícímu se svetru. Knihy o pletení se v Norsku drží na špici žebříčků prodejnosti a mohou jim konkurovat snad jen kriminální romány. Norští pletači se organizují ve facebookových skupinách a účastní se různých akcí jako:
- strikke-podcaster - podcasty o pletení
- strikkefestivaler - festivaly pletení
- strikkekaféer - hromadné pletení u kávy
- strikkekino - hromadné pletení u filmu
- strikkegudstjenester - bohoslužby se štrikováním
- strikk og lytt – pletení při poslechu předčítaných básní nebo povídek
Chcete to vyzkoušet? Nahlédněte do Encyklopedie skandinávských vzorů, jestli by se náhodou nějaký na ty vaše rukavice nehodil. Není to nic pro vás? Nezoufejte, votter z pravé norské vlny seženete i na NORDICSHOP.CZ
Článek pro vás napsala:
Mgr. Barbora Horinová
Lektorka norštiny
barbora.horinova@seznam.cz
[1] https://ordbokene.no/bm/search?q=hansker&scope=ei
[2] https://bokia.no/products/norsk-som-fremmedsprak-grammatikk-9788215012421
[3] https://www.universitetsforlaget.no/norsk-som-fremmedsprak-1
[4] https://forskning.no/kronikk-naeringsliv-kultur/kronikk-43-prosent-av-alle-norske-kvinner-strikker/1166988